Sortiment odrůd

Veškeré suroviny pochází z vlastních vinic o výměře 75ha, na kterých pěstujeme 20 druhů odrůd mezi které patří Vlašský ryzlink, Veltlínské zelené, Veltlínské červené ranné, Muškát Ottonel, Ryzlink Rýnský, Rulandské Šedé, Rulandské Bílé, Chardonay, Tramín Červený, Sauvignon, Svatovavřinecké, Frankovka, Rulandské Modré, Cabernet Sauvignon a Merlot.

Chardonnay

Chardonnay pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s Rulandským bílým již řadu staletí, nyní plochy této odrůdy vzrůstají. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, výrazně ovocná až květinová, mírně kořenitá, později až čerstvého másla a chlebová. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně ovocné, s vyšším obsahem pikantní kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Muškát Ottonel

Muškát Ottonel (Muscat Ottonel) je francouzská odrůda z 19. století vzniklá křížením Chrupky a Muškátu žlutého. V ČR se pěstuje již dlouho, ale ztrácí na významu. Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí. V dobrých ročnících dává plnější muškátová vína obvykle se zbytkem cukru. Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Rulandské bílé

Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer burgunder), francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již řadu staletí. Nešťastný je její český název z poslední doby, který je pro téměř všechny konzumenty zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, pražské, znojemské a mostecké.
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, jemně ovocná až květinová, mírně kořenitá s chlebovinkou. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s optimálním obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Rulandské šedé

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) – francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název „Rulandské“ dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické.
Barva bývá světle zlatavá. Vůně jemně chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s mírně nižším obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Ryzlink rýnský

Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, White Riesling, Johannisberg) - německá odrůda vzniklá podle genové analýzy volným křížením odrůdy Heunisch s Tramínem. Na území České republiky se dostala ve středověku, nyní je nejvíce zastoupena v českém vinařském regionu, ve vinařské oblasti Podluží, ve znojemské a strážnické vinařské oblasti. Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s širokou škálou aromat od lipového květu, květů ovocných stromů, lučních květů až po růže, mírně kořenitá. U starších ročníků výrazně minerální až petrolejová. V chuti je vysoce extraktivní, bohaté, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Ryzlink vlašský

Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico) - původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá nic společného. V českém vinařském regionu se nepěstuje, na Moravě se objevil kolem roku 1900 a nyní je třetí nejrozšířenější odrůdou. Nejrozšířenější je ve vinařské oblasti mikulovské a Podluží. Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Sauvignon

Sauvignon (Sauvignon blanc) pravděpodobně pochází z Francie, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem Tramínu červeného. V České republice se pěstuje asi padesát let, nejvíce se pěstuje ve znojemské vinařské oblasti. Barva bývá světle žlutá až zelenkavá. Vůně výrazně aromatická, v široké škále od travnatých a kopřivových tónů u méně vyzrálých vín až po bezinkové, broskvové, angreštové a rybízové u nejlepších sauvignonů. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně korespondující s vůní, a harmonickou kyselinou. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Tramín červený

Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) – původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu.
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po konvalinkách a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů je vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Veltlínské červené rané

Veltlínské červené rané (Frühroter Veltliner, Rote Malvasier) - tato odrůda nemá zcela vyjasněné místo původu, podle genové analýzy vznikla nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného, do České republiky se dostala z Dolního Rakouska. Největší zastoupení vykazuje ve vinařské oblasti mikulovské a strážnické.
Barva bývá světle žlutá. Vůně neutrální, chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je velmi extraktivní, chlebové, s nižším obsahem kyselin. Většinou středně plné, v koncovce chuti kořenité. Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Veltlínské zelené

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller) - geneticky se tato odrůda velmi podobá Tramínu. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, se pěstuje již řadu staletí a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné v České republice. Nejvíce je zastoupena ve vinařské oblasti znojemské, velkopavlovické a Podluží. Barva bývá žlutá s nazelenalým tónem. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá někdy až mandlová. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání. Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon - tato odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon, na Moravě se v omezeném rozsahu pěstuje již několik desetiletí. Barva bývá sytě granátová s naoranžovělými odlesky. Vůně výrazně ovocná s tóny černého ovoce, u vín z méně vyzrálých hroznů chlorofylová až papriková. V chuti prolonguje charakter daný vůní, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k drůbeži a k červeným masům, z dobře vyzrálých hroznů k pernaté i spárkaté zvěřině.

Frankovka

Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch) – stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích „předků“ byla odrůda Heunisch. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla v 19. století nejčastější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podluží.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Rulandské modré

Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder) – pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Mutací této odrůdy vznikly odrůry Rulandské šedé a bílé. Do Čech se dostala ve 14. století, současný český název je zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické.
Barva bývá malinově červená s oranžovým meniskem. Vůně ovocná po malinách a červeném ovoci, mnohdy také živočišná, dřevitá, jemná. V chuti je ovocné v kombinaci s živočišností a s výraznější tříslovinou. Většinou plnější, v koncovce chuti dřevitě kořenité. Vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k těstovinám a drůbeži, červeným masům a zvěřině.

Svatovavřinecké

Svatovavřinecké (Saint Laurent) - tato odrůda vznikla podle genetické analýzy jako semenáč „burgundských/rulandských“ odrůd ve Francii. V České republice se začala pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejčastější modrou odrůdou. Současně je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou (1.200 ha). Největší zastoupení má ve vinařské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké.
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, jemně sametová. V chuti je harmonicky dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s velmi jemnou tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a velmi jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Zweigeltrebe

Zweigeltrebe – tato rakouská odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu, ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1980. Největší podíl vykazuje ve vinařské oblasti mostecké, brněnské, mutěnické a strážnické. Barva bývá tmavě třešňová. Vůně výrazně ovocná a dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k drůbeži a k červeným masům.

Merlot

Víno je plné, výborné kvality a chuti, tmavé barvy. Merlot je poněkud jemnější, kulatější a především bohatý na taniny, než Cabernet Sauvignon. Obě odrůdy se často kombinují, aby se vzájemně doplňovaly. Dobrý Merlot lze poznat podle vůně a chuti červeného ovoce (obvykle třešně, někdy červený rybíz). Ve světě je Merlot velmi oblíben a rozšířen. Pro svoje pozdní dozrávání vyžaduje u nás k dosažení vysoké cukernatosti pěstování na nejteplejších stanovištích, v nejlepších vinařských tratích.